Pro mě je mužské tělo nevyčerpatelnou inspirací. Vidím v něm nejen svalovou sílu a proporce, ale také krásu, která osciluje mezi silou a zranitelností. Když se dívám skrze svůj Nikon na model v dešťovém systému ve studiu, jde mi o to zachytit ten moment, kdy tělo vypráví víc než jen o tréninku nebo mládí – stává se projekční plochou pro touhu, smyslnost a fantazii.
Voda je pro mě v tomto ohledu spojencem. Zdůrazňuje každou linii, pokrývá pokožku jako lesklý film a dělá z pózy něco živého. Miluji ten okamžik, kdy kapky pomalu stékají po hrudi nebo břiše modelu, protože právě tehdy vzniká napětí, které je víc než jen tělesnost – stává se téměř intimním.
Společně s dalšími fotografy, včetně Nielse Brählera a Barbary Frommannové, a samozřejmě čerpám z téměř nevyčerpatelné zásoby rekvizit, realizuji své nápady a inscenuji modely jako Jinthe Martens, Shawn Lambrecht, Windy Martanto nebo Daniel Heinrichs.
Voda a průhlednost
Také průhledné oblečení přispívá ke zvýšení fascinace focením v dešti. Když látky navlhnou, přilnou ke tělu modelu a nechají vyniknout siluety, které by jinak zůstaly skryté. Je to hra, která mě znovu a znovu láká: nic neukázat úplně, ale naznačit toho tolik, že pohled zůstane upoután.
Moje práce s mladými, dobře stavěnými muži je dialog. Pozoruji, jak se pohybují před kamerou, jak vyzařují sílu a zároveň si dovolují chvíle otevřenosti. Právě v této směsi – silný a přesto jemný, přítomný a přesto zranitelný – spočívá pro mě esence mužské erotiky.
Každý obraz je pro mě také pozvánkou: dívat se, dívat se pozorněji a vnímat tělo nejen jako povrch, ale jako něco, co vypráví příběhy. Voda, průhlednost, kůže – to vše jsou pro mě prostředky, jak zviditelnit to, co vlastně zůstává neviditelné: poezii v mužském těle.
