Od mládí mě provázejí velké mýty a příběhy fantasy literatury. Upíři, démoni, vlkodlaci – představují síly, které jsou větší než my, touhy, které se sotva odvážíme vyslovit, a obavy, které jsou hluboko v nás zakořeněny. V náboženských mýtech nacházím stejnou obrazovou sílu: hru světla a stínu, svádění a zatracení, vášeň a oběť.
Tento svět symbolů a archetypů bezprostředně proudí do mé fotografie. Když inscenuji mladé muže, vidím v nich víc než jen tělo. Vidím projekční plochy pro všechny ty příběhy, které mě formovaly – věčného svůdce upíra, temnou energii démona, divokou, nezkrotnou povahu vlkodlaka. Každá z těchto postav mi umožňuje zviditelnit animálnost, svůdnost a vášnivost muže.
Rekvizity ve fantasy fotografii
Transformace při fantasy focení začíná detaily: UV kontaktní čočky, které činí pohled nadpozemským, tesáky, které jsou příslibem i hrozbou zároveň, umělé nehty a drápy, které vyvolávají divokost. Dark Fashion v gotickém stylu nebo elegance viktoriánské módy dávají mým modelům auru, která působí nadčasově a nadpozemsky. Tyto rekvizity pro mě nejsou převlek, ale klíče – otevírají dveře do jiné reality, ve které se z mladého muže stává nejen model, ale bytost.
Láká mě především napětí ve fantasy, které tím vzniká: síla a zranitelnost, krása a hrozba, touha a strach. V každém obraze hledám ten moment, kdy divák cítí, že za kostýmem leží hlubší pravda – pravda našich vlastních tužeb, našich tajných erotických přání a potlačených obav.
Když fotografuji, je to pro mě kus návratu k těm příběhům, které mě vždy fascinovaly. Jako autor píšu své příběhy, jako fotograf vytvářím obrazy, které mýty realizují a přesto jsou velmi osobní. Obrazy, které mladého muže staví do role, která je větší než on sám – a která zároveň odhaluje něco, co všichni nosíme v sobě: temnotu, svůdnost, neukojitelnost.
